Člen je krátké slovo před podstatným jménem. Pomáhá říct, jestli mluvíme o něčem jednom a zatím neznámém, nebo o konkrétní věci.

1. A = jeden, nějaký

A dáváme před slovo, které začíná souhláskovým zvukem.

I have a dog. – Mám psa.

She is a teacher. – Je učitelka.

2. An = jeden, nějaký

An má stejný význam jako a, ale stojí před samohláskovým zvukem.

He has an apple. – Má jablko.

It is an old house. – Je to starý dům.

Pozor: Rozhoduje zvuk, ne první písmeno. Říkáme a university, protože university začíná zvukem „j“.

3. The = ten, ta, to konkrétní

The použijeme, když posluchač ví, o které věci mluvíme.

I see a dog. The dog is very small.

Poprvé je to „nějaký pes“. Podruhé už víme, který pes to je.

4. Někdy člen nepotřebujeme

Před lidmi a místy obvykle člen nedáváme: Anna lives in Prague.

Bez členu mluvíme i o věcech obecně: I like coffee. – Mám rád kávu obecně.

Rychlá pomůcka: Nová jedna věc = a/an. Věc, kterou už známe = the.

💪 Procvičování

A / An

I need a pen.
Potřebuji propisku.
She has an umbrella.
Má deštník.
He is a doctor.
Je lékař.
It is an easy question.
Je to snadná otázka.

The

Please close the window.
Prosím zavři to okno.
The book on the table is mine.
Kniha na stole je moje.

Bez členu

Tom lives in Brno.
Tom žije v Brně.
We drink coffee every morning.
Každé ráno pijeme kávu.